Č. 26

31. srpna 2018 v 22:46 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Podíval jsem se znovu na již nakousnutý kus masa na talíři. To nemohlo být ze zvířete.
 

Lupič

20. srpna 2018 v 18:19 | Unknown |  Krátké Creepypasty
Banka, ve které pracuji, byla včera zase vyloupena. Za tento měsíc se to stalo už třikrát a jsme si jisti, že to byl ten samý člověk. Pokaždé zmizel beze stopy. Jako kdyby úplně zmizel. Není možné, aby se dostal pryč tak rychle a nezanechal za sebou žádné důlazy. Včera, když tu opět byl, podíval jsem se mu do očí.

"Proč to děláte?" zeptal jsem se, hleděl do jeho tmavých očí a čekal na odpověď. Chladně na mě zíral zpod jeho masky a odpověděl:

"Lidé musí jíst."

Přemýšlel jsem o tom hodně dlouho, ale rozmyslel jsem si to. Už nikdy nevstoupím do té prokleté krevní banky.

Panenka s Hnědýma Očima

20. srpna 2018 v 18:07 | Unknown |  Krátké Creepypasty
Jeho dcera dnes přišla domů s podivnou panenkou v náručí. Usmíval se při pohledu na rozzářenou dceru, ale nemohl spustit oči z té panenky.

Kdykoliv zahlédl tu panenku, ať už v pokojíčku jeho dcery nebo na pohovce v obývacím pokoji, zírala na něj. Její oči vypadaly tak...realisticky. Až příliš. Nemohl ze sebe setřást pocit, že ho pronásledovaly. Ty obrovské hnědé oči.

Jednoho dne našel panenku na stole. Měla krvavé oči. To není možné, je to panenka. Nežije.

Když ji chtěl prozkoumat podrobněji, přiřítila se jeho dcera a vzala si panenku k sobě.

"Hele, tati!" řekla nadšeně. "Vybarvila jsem jí oči!" Zasmála se a odskákala pryč.

Další den uslyšel hlasité dupání přicházející z pokojíčku jeho dcery. Rychle se dostal do jejího pokoje a našel ji, jak si hraje s panenkou. Na tváři měla čerstvý škrábanec. Zeptal se jí, co se stalo.

"Oh, hrála jsem si s panenkou!"

Odešel z místnosti rozrušen. Byl znepokojený, protože si všiml, jak podivně se cítil, když kolem něj byla ta panenka, jak jeho dcera panenku měla vždy u sebe a jak realistické oči měla.

Ale nevšiml si tichého hlásku šeptající slova "Nechoď, prosím."

"Pšš, panenko," řekla holčička. "Nechceme přece, aby nám tatínek překazil naší hru."
 


Č. 25

20. srpna 2018 v 15:08 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Vzbudilo mě hlasité bouchání a shazování věcí z vedlejšího pokoje. Myslela jsem si, že to byla má kočka, ale když jsem rozsvítila lampičku, ležela vedle mě.

Č. 24

20. srpna 2018 v 15:06 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Z práce jsem domů přišel okolo jedenácti večer. Byla tma, tak jsem se snažil poslepu nahmatat vypínač, ale místo toho jsem zavadil o cizí ruku.

Č. 23

20. srpna 2018 v 15:03 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Vzbudil jsem se po tom, co jsem z dětské chůvičky (snad všichni víte, co tím myslím) uslyšel hlas mé manželky zpívající ukolébavku. Otočil jsem se na druhou stranu a má ruka se dotkla nějakého těla ležícího vedle mě.

Č. 22

20. srpna 2018 v 14:58 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Zeptala se mě, proč tak funím. To jsem nebyl já.

Č. 21

20. srpna 2018 v 14:57 | Unknown |  2 Sentence Creepypasta/Creepypasty o Dvou Větách
Vzbudil jsem se kvůli hlasitému klepání na sklo. Myslel jsem si, že mi někdo klepe na okno, než jsem to uslyšel přicházet ze zrcadla.

--POZNÁMKA--

1. srpna 2018 v 8:59 | Unknown
Omlouvám se, že jsem dlouho nepřekládala, ale hrozí mi, že skončím v nemocnici. S překladem creepypast se budu snažit znovu začít co nejdříve, ale momentálně nemám tolik času. 😞

He Stood Against My Window/Stál Proti Mému Oknu

19. července 2018 v 17:30 | Unknown |  Krátké Creepypasty
Nevím, proč jsem se podíval nahoru, ale když jsem tak udělal, spatřil jsem ho tam. Stál proti mému oknu. Jeho čelo bylo opřené o sklo. Jeho oči osvětlovaly místnost. Nemrkal a usmíval se. Nepohyboval se, jen stál proti oknu. Má žena spala v druhém patře domu, můj syn byl ve svém pokoji a já jen zaraženě stál a sledoval ho, jak mě pozoruje přes sklo.

Ne, prosím ne. Jeho úsměv nikdy nezmizel z jeho tváře, ale zvedl ruku a přiložil ji na sklo. Ruka s nesnesitelným zvukem skřípání sjela dolů. Stále mě pozoroval. S rozcuchanými vlasy a žlutou kůží a obličejem proti sklu.

Nemohl jsem nic dělat. Jen jsem tam stál, nohy stále v keřích, kterými jsem se prořezával, zírající do mého domu. Stál proti mému oknu.

Kam dál